KKT (karanténní knižní tipy) a #kupknihu

by - dubna 09, 2020



Tento článek jsem se rozhodla sepsat hned ze dvou důvodů. Prvním impulsem bylo několik mně adresovaných zpráv s otázkou, po jakých knihách v časech korony sáhnout, aby čtenář spolehlivě unikl před zuřícím chaosem letošního roku, který se zatím tváří jako nevkusný aprílový žert. Tím druhým impulsem byla pak současná krize prostupující společností, jež pomalu zasahuje každého z nás, nakladatele nevyjímaje. Ti v uplynulých dnech prosí o pomoc, zatímco počítají finanční ztráty. Ptají se sebe i české vlády, přežijeme, nebo budeme nuceni v důsledku nastalé situace zavřít brány nakladatelství nadobro? Na sociálních sítích jsem zaznamenala nemalý počet diskuzí rozebírajících právě tuto problematiku a některé reakce uživatelů útočících na samotné nakladatele mne rozezlily, avšak nikoli překvapily. Je ovšem naprosto nezbytné si uvědomit, jaké následky by pád knižního průmyslu přinesl. Nenávratně by ovlivnil nejen kulturu, ale i samotný vzdělávací systém. Jak tedy můžeme my, čtenáři, přiložit ruku k dílu a pomoci tam, kde je potřeba?

Knihkupectví jsou sice prozatím uzavřena, internetové eshopy ale stále fungují bez přestávky. Padla vám nedávno do oka některá z knih v kamenném obchodě, ale nakonec jste ji v policích ponechali? Nyní je ten správný čas se pro ni vrátit. Na internet. Ne však do velkých internetových knihkupectví, jež momentálně pozastavila platby nakladatelům za prodané knihy (doporučuji přečíst si prohlášení, které vydaly distribuce Euromedia a Knihy Dobrovský), ale přímo na stránky nakladatelů. Proč? Svému oblíbenému nakladateli nejvíce pomůžete, když knihu zakoupíte přímo od něj. Máte tak jistotu, že k němu peněžitá částka dorazí celá a v pořádku. Moravská zemská knihovna přišla s výzvou #kupknihu a vy se do ní můžete zapojit se mnou. Jak? Zcela jednoduše - koupí knihy. Bez věrných čtenářů trh nepřežije.

Ale nyní již ke čtivu samotnému.

Sally Rooney a její normální lidé
Pro ty, kteří mne sledují na instagramu, jistě není překvapením, že zde opět zmiňuji jméno mladé, perspektivní irské autorky. Sally Rooney píše citlivě a něžně, stejně tak však svými slovy dokáže zasadit bolestivou ránu. Jejím textům nechybí autenticita, zvolenými tématy se hluboce zarývá pod kůži. Věnuje se mezilidským vztahům, dotýká se témat šikany i domácího násilí a jejich odrazu na psychice člověka, rozebírá problémy sexuality, hledání vlastní identity, vykresluje průběh lásek v dnešní době pokroucených představ. Doposud jsem nečetla díla, jež by zrcadlila mou generaci tak bravurně, jako právě ta její. Autorčin debut Rozhovory s přáteli vyšel již i v českém překladu, Normal people na překlad zatím čekají ve frontě. Přečtěte si některou z autorčiných knih, obě stojí za čtenářovu pozornost. Ne nadarmo mnozí nazývají Sally Rooney moderní Jane Austenovou.

Haruki Murakami a jeho podivuhodné světy
S Murakamiho knihami jsem se poprvé setkala před čtyřmi lety a od té doby se k němu v pravidelných intervalech vracím, abych objevila nová zákoutí literatury i paralelní vesmíry. Murakami ve svých mnohovrstevnatých knihách s oblibou užívá magický realismus i surrealismus, vytváří tak reálný příběh, jenž prolínají úžasně snové motivy. Protagonisté děl jsou obyčejní lidé, s nimiž se často vleče nevyřešená minulost, lidé se šrámy na duších a lidé, jimž všednost životů naruší nečekaná událost. Mezi řádky pozorujeme komplikovanost lidských vztahů a nenaplněné touhy, dlouhá hledání i absurdní příběhy. Pokud jste se doposud do žádného díla z pera tohoto japonského autora neponořili, dejte si pozor, které zvolíte pro své první literární setkání. Pro úplného začátečníka doporučuji novelu Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování či Norské dřevo, troufáte-li si okusit spíše tu podivnější stránku Murakamiho komplexního světa, sáhněte po útlém Afterdarku. Já si autora zamilovala pro jeho specifický styl psaní, vybraná témata i pestře vykreslená prostředí. 
A takový bonusový tip - pokud jste již zkušený fanoušek, zkuste Probudím se na Šibuji od české spisovatelky Anny Cimy, věřím, že si příběh oblíbíte stejně jako já. 

Vypravěčský um Simona Mawera
Takové Pražské jaro jsem měla pořízené již od samotného vydání, s četbou samotnou jsem však dlouho otálela. Protože o čem se moc mluví... to já nerada. Před několika měsíci jsem se však rozhodla vzít Mawera na milost a hádejte co - příjemně mě překvapil. Přestože milostná linka převažuje nad linkou historickou, děj čtenáře přenese do působivých kulis dění pražského jara, kde společně s hrdiny prožívá rezonující uvolnění ve společnosti i následné probuzení do reality normalizace. Na knihu samotnou jsem psala recenzi již v listopadu, přečíst si ji můžete zde.

Cestovat s princem Ládíkem
Nadcházející léto mělo být to nejdelší v mém životě. A včerejší den měl být mým prvním dnem maturitním. Nic bohužel není tak, jak jsme si malovali, a tak nezbývá než čekat a zatínat pěsti. Cestovatelské plány, jež jsem si v představách postupně spřádala, se mi pomalu bortí jako vzdušné zámky. A tak se hodlám uchýlit k cestování alespoň mezi stránkami.
Ladislava Ziburu netřeba představovat, české čtenáře oslovil již v roce 2015, kdy debutoval knihou 40 dní pěšky do Jeruzaléma. Od té doby má na kontě čtyři literární díla a jak se zdá, své publikum nepřestává bavit. Není divu, své pouti exotickými krajinami vtipně glosuje a čtenáře si  dobrodružstvím lehce podmaní. Dvě z jeho knih mám již přečtené, na poličce na mne čekají dvě zbývající. A protože se do zahraničí s největší pravděpodobností nějakou tu chvíli nepodívám, vyrazím vstříc novým krajinám pomocí Ziburových cestopisů. Vydáte se se mnou?


You May Also Like

2 milých komentářů

  1. Ahoj, Murakami je na mě moc složitý a mnohdy jsem nepochopila, co čím myslí, tudíž jsem se rozhodla ho přestat číst. Zibura mi přišel děsně plytký, ačkoliv pochvalu musím složit člověku, co mu dělá obálky.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, díky za super komentář o dvou naprosto protikladných autorech. 😁 Já Murakamiho zbožňuju, právě i pro jeho tajemnost. Čtenář rozhodně musí číst mezi řádky, aby knihu lépe pochopil, a naprosto chápu, že jeho dílo nesedne každému. Zibura je naopak velmi, velmi oddechové čtení, takže když potřebuju vypnout, jsou jeho knihy ideál. A ilustrace jsou opravdu krásné, souhlasím!

      Smazat

Vaše zpětná vazba mi pomáhá růst. ♥

Copyright © Barbora Voříšková 2020